Pekingský masakr 1989 – výstava fotografií na Masarykově náměstí 

Ve čtvrtek 19. září v 18 hodin bude slavnostně zahájena na Masarykově náměstí výstava fotografií nazvaná Masakr na náměstí Nebeského klidu 1989, která připomíná krvavé potlačení protirežimních demonstrací na hlavním pekingském náměstí 4. června 1989.

Výstava představí více než 40 unikátních fotografií, které během protestů na náměstí Tchien-an-men v Pekingu pořídili zahraniční novináři a agentury. Tyto dokumentární fotografie není možné nikde v Číně veřejně vystavovat.

Výstavu pořádá projekt Sinopsis pod záštitou primátora Ostravy Tomáše Macury a senátora Leopolda Sulovského.

Štěstí sametové cesty

 „V letošním roce si v Ostravě i celé České republice připomínáme 30 let od sametové revoluce a 30 let nabyté svobody. U panelů této výstavy si uvědomíme, jak velké štěstí jsme měli v tom, že se tak stalo poklidnou a doslova sametovou cestou. Jiní podobné štěstí neměli.  I proto si važme nabyté svobody a toho, že můžeme žít ve svobodné společnosti,“ uvedl primátor Ostravy Tomáš Macura.

„Čína je mi blízká, Tibet jsem navštívil v rámci horolezeckých expedicí čtyřikrát a změny, ke kterým tam dochází vnímám i já, cizinec. Mám tuto oblast rád a proto nechci, aby se na její historii zapomnělo. I přesto, že si to tamní režim přeje,“ řekl k výstavě senátor Leopold Sulovský.

Jedno z nejcenzurovanějších témat

Historický rok 1989 přinesl systémovou krizi komunistických režimů po celém světě. Jejich mocenský monopol od Východního Německa po Čínskou lidovou republiku ohrožovaly masivní demonstrace a protesty místního obyvatelstva. Komunistické vedení v různých zemích se k této výzvě postavilo různě. V Polsku se 4. června 1989 konaly první (polo)svobodné volby ve východním bloku. Do roka pak padly komunistické režimy po celé východní Evropě. Téhož dne, 4. června 1989, odpověděla KS Číny na protesty na náměstí Tchien-an-men po svém a poslala proti demonstrantům tanky. Čínská lidově-osvobozenecká armáda začala střílet do neozbrojených studentů a občanů. Zahynuly stovky, možná tisíce lidí. Tato klíčová událost nedávných čínských dějin zůstává dodnes obestřena mlčením. Masakr na Tchien-an-men je navíc stále jedním z nejcenzurovanějších témat v čínských státem kontrolovaných médiích a na čínském internetu.

„Výstava je věnována obětem masakru a také jako memento toho, že ani naše svobody nabyté v roce 1989 nejsou samozřejmostí,“ uvádí k výstavě Martin Hála, ředitel projektu Sinopsis